Trádova e-kuchařka

Na původu těstovin se historici nemohou shodnout. Někteří se domnívají, že je ze svých cest do Číny přivezl cestovatel Marco Polo. Tomu ale odporuje nalezená závěť, kterou v roce 1279 sepsal janovský notář Ugolino Scarpa a v níž jistý Ponziono Bastone odkazuje dědicům mimo jiné i "soudek plný makaronů". A tak je docela možné, že těstoviny dali světu Etruskové, kteří obývali Itálii několik století před naším letopočtem. O tom, že těstoviny měli rádi, svědčí nástěnné malby ze čtvrtého století př. n. l. objevené v Toskánsku. Je na nich vyobrazeno kuchyňské náčiní, které zcela jistě sloužilo k výrobě těstovin - od dřevěných stolů, na kterých se hnětlo a válelo těsto, až po strojky, kterými se vykrajovaly lasagne a ravioli.

O těstovinách se vyprávějí různé příběhy. Za císaře Augusta vzrostl počet obyvatel Říma na milion a půl. Tehdy se objevily první problémy se zásobováním potravinami. Římané ale vymysleli způsob, jak upravovat pšeničná zrna, aby se jim v sýpkách nekazila. Postup byl velice jednoduchý. Pšenice se umlela na mouku, z mouky se uhnětlo těsto a to se pak vyválelo na tenké plátky, které se usušily na slunci. Tento nový a jednoduchý způsob umožňoval uchovat důležitý zdroj obživy nejméně po celý rok. V kuchyních urozených a mocných se vařily těstoviny čerstvé. Sušené těstoviny se začaly vařit až v devatenáctém století.

V jedné sicilské komedii ze šestnáctého století si rozzlobený Neapolitán vymyslel pro nepřítele zvláštní pomstu. Přál mu, aby musel po zbytek života jíst už jenom samé makarony. Snad to souvisí s tím, že se v té době těstoviny jedly poněkud nehygienicky rukama.

Vidlička na těstoviny se čtyřmi zuby

Rukama se těstoviny jedly až do začátku osmnáctého století. Teprve v roce 1700 vymyslel Gennaro Spadaccini, komoří neapolského krále Ferdinanda II., vidličku se dvěma páry zubů, s níž bylo nabírání špaget hračkou. Od té doby se těstoviny začaly podávat i na královském dvoře.

Do Ameriky přivezl těstoviny prezident Thomas Jefferson (1743-1826). Byl proslulý tím, že pořádal slavnostní večeře, na nichž se podávaly gastronomické speciality, které ochutnal při svých cestách po Evropě.

V historických kronikách najdeme také zmínku o Garibaldim, který na oslavu úspěšného vylodění v sicilské Marsale rozdal vojákům bohatý příděl špaget s tuňákem, a o Napoleonovi, který svému vyčerpanému vojsku, v jehož řadách bojovali i Neapolitáni, slíbil těstoviny.

Plněné

• Tortellini: těstovinové taštičky ve tvaru prstýnku, ve kterých se skrývá maso nebo sýrová náplň.
• Ravioli: těstovinové taštičky ve tvaru čtverečků.
• Cappelleti: plněné těstoviny ve tvaru malých kloboučků.
• Canelloni: závitky z nudlového těsta plněné různými náplněmi.

Neplněné

• Spaghetti: těstoviny, v čestině špagety.
• Spaghettini: velmi tenké špagety.
• Linguine: tenké, placaté špagety.
• Fettuccine: široké nudle.
• Tagliatelle: širší dlouhé nudle.
• Makkaroni: široké roury.
• Penne: široké kratší rourky se skosenými konci, nazývané též makaronky.
• Rigatoni: podobné penne, jen delší a s rovnými konci.
• Lasagne: asi 2,5 cm široké a 8 cm dlouhé těstovinové pláty.
• Farfalle: těstoviny ve tvaru mašliček - motýlků.
• Fusilli: vřetena.
• Gnocchi: noky, většinou vyráběné z bramborového těsta.
• Ballerine:
• Gigli:
• Radiatori: tvar noků s žebrováním

Polévkové

• Stelline: malé hvězdičky, které se používají jako zavářka (do polévek).
• Peperini: malé kuličky/kostičky, nejspíš nejmenší typ polévkových nudlí.
• Alfabetti: malé písmenka a čísla, v oblibě zejména dětmi.
• Anellini: malé kroužky.
• Capellini tagliati: nalámané velmi tenké špagety.
• Conchigliette: mořské ulity.
• Farfalline: farfalle v malém provedení.